Co je deviza?

Devizami rozumíme bezhotovostní peněžní prostředky v cizí měně.

Nejčastěji se jedná o finanční prostředky na bankovních účtech. Tuzemské bankovní domy dnes běžně nabízejí vedení účtu ve světových měnách, jako jsou eura nebo dolary. Bezhotovostní účet ovšem není jediným možným typem devizového prostředku. Často se setkáváme i s dalšími formami devizových prostředků. Mezi ně patří například (cestovní) šeky, směnky, dluhopisy, různé typy akcií, cenné papíry nebo splatné kupóny. Jinými slovy devizy jsou všechny finanční prostředky nevázané přímo na bankovkách a mincích dané měny.

Jaký je tedy rozdíl mezi devízami a valutami?
Jednoduše řečeno na valuty je možné si fyzicky sáhnout. Bankovky a mince jakékoli měny představují opak devizy, tedy valuty.
Účtu, který je veden v cizí měně, se říká devizový účet. Takový účet nejčastěji využívají firmy obchodující v zahraniční měně, aby ušetřily náklady za výměnu české koruny. Zároveň se tímto způsobem chrání před výkyvy kurzu v důsledku vlivu tuzemské ekonomiky a politiky. V dnešní době si ale čím dál častěji zakládají devizový účet i soukromé osoby. Vyplatí se Vám v případě, že často nakupujete v zahraničních e-shopech, dostáváte výplatu v cizí měně nebo jen hodně cestujete do zahraničí.

Kurzovní lístky
Při srovnání kurzovních lístků devizy a valut může překvapit rozdíl v kurzech, které jednotlivé finanční instituce nabízejí. Na první pohled se to může zdát nelogické – pořád se jedná o směnu dvou daných měn. Jenže pro banku nebo jinou finanční instituci je velký rozdíl v tom, zda mění fyzické bankovky a mince, tedy valuty, nebo pouze bezhotovostní peněžní obnosy. Už jenom fyzická manipulace s měnou se zákonitě projevuje do ceny kurzu. A nezapomeňme na náklady spojené s provozem směnárny: nájem prostoru, elektřina a plat zaměstnanců se samozřejmě podílí na navýšení ceny kurzovního lístku valut.

Kurzové napětí
Při pozorném sledování kurzovních lístků se často setkáváme s termínem kurzové rozpětí. Jedná se o rozdíl mezi kurzem prodeje a nákupu devíz. Pro soukromého uživatele finančních služeb neplyne ze znalosti kurzového rozpětí žádná velká výhoda. Přesto je užitečné vědět, že u valutových kurzů je kurzové rozpětí běžně větší než u těch devizových. V okamžiku, kdy směnárna nebo banka operuje s fyzickými bankovkami nebo mincemi, zvyšují se automaticky náklady na tuto směnu. Výši kurzového rozpětí pak ovlivňuje i žádanost dané měny. Obrat směny amerických dolarů nebo eur je samozřejmě mnohonásobně vyšší než českých korun nebo jiných, více exotických měn. Existují tedy měny hlavní, jako jsou americké dolary (USD) a eura (EUR), měny vedlejší, kam spadá mimo jiné i česká koruna, a měny exotické, jako je vietnamský dong, uzbecký sum nebo třeba moldavský leu.

Jak se vzniká devizový kurz?
Kurz devizových měn se odvíjí od kurzů jednotlivých deviz u České národní banky. Ta udává kurz pro jednotlivé devizy každý pracovní den ve vždy stejném čase, a sice ve 14:15. To ovšem neznamená, že se tímto kurzem musí řídit všechny směnárny a bankovní instituce v republice. Tento devizový kurz slouží především pro účely zákonem stanovených zúčtování. Opakem denního devizového kurzu je pak kurz fixní. Ten stanovuje Česká národní banka k libovolnému dni účetního období. Aktuální kurz deviz se dozvíte z kurzovního lístku.

Devizový závazek
V určitém významu mohou devizy také představovat jistý finanční závazek vůči nějakému subjektu v cizí měně. V tomto případě hovoříme o devizovém závazku. Jako devizovou pohledávku označujeme takovou pohledávku v cizí měně, která není splatná fyzickými bankovkami a mincemi, ale spíše šekem, dluhopisem atp.