Společné bydlení s rodiči opouští Češi ve věku 23 let
24. 10. 2007
•
MONETA Money Bank
•
Praha
Z exkluzivního průzkumu, který GE Money provedla v zemích střední Evropy a Rusku, vyplývá, že mladí lidé opouštějí rodiče ve stále dřívějším věku. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Průzkum také ukázal, že nejčastěji žijeme v bytě o rozměrech 50 - 75 m2, který sdílíme se třemi dalšími osobami. Češi jsou také národ podnájemníků. Bydlení v nájmu je ze sledovaných zemí totiž nejrozšířenější právě v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý.
Drtivá většina dospělých Čechů dříve či později natrvalo opouští společné bydlení s rodiči. V jedné domácnosti s nimi zůstává dlouhodobě pouze každý pátý dospělý Čech. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Společné dvougenerační bydlení nejvíce praktikují Rusové (27 %) a Poláci (26 %).
„Z výsledků průzkumu GE Money vyplynulo, že ve věku 24 let žije již 60 % Čechů bez rodičů. Potvrdil se tak dlouhodobý trend dřívější samostatnosti,“ říká Michal Tuček, produktový manažer hypoték GE Money Bank. „Zatímco dnešní padesátníci a šedesátníci začali žít nezávisle v 25 letech, dnešní třicátníci odcházeli z domu ve 23 letech. Mladí, kterým je dnes 18-29 let a bydlí bez rodičů, opustili rodinné hnízdo v průměru dokonce již v 21 letech,“ dodává Michal Tuček.
Máme malý stan a chceme větší
„Nejčastěji uváděnou velikostí bydlení je v České republice 50 - 75 m2. Byt větší než 100 m2 tu má pouze čtvrtina obyvatel,“ říká Michal Tuček. „Velikost bydlení v České republice zatím nedosahuje rozměrů typických v západoevropských státech, kde se bydlí v průměru na 80 m2. S touto skutečností koresponduje také průměrný počet pokojů v domácnosti. Zatímco evropský průměr činí 3,6 pokoje, u nás je to pouze 2,7 pokoje,“ dodává Michal Tuček.
Bydlení na malém počtu metrů obytné plochy je doménou Ruska, kde téměř polovina dospělých bydlí v prostoru do 50 m2. V Maďarsku a Česku je malometrážní bydlení do 50 m2 častěji než v ostatních zemích využíváno jako "startovací bydlení“. S rostoucím věkem roste touha po větším bydlení a současně i jeho dostupnost.
Češi častěji žijí v podnájmu
Ve všech sledovaných zemích (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Rusko) je dominantním typem bydlení vlastní bydlení. Bydlení v podnájmu je nejrozšířenější v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. V Rusku a Rumunsku je to jen jeden z pěti, v Maďarsku pouze každý desátý a v Polsku dokonce jen 7 % dospělé populace.
„V současnosti žije více než polovina obyvatel České republiky ve vlastním bydlení. Na vysoký podíl podnájemníků má vliv nefungující trh neboli regulace nájemného. Z čísel každopádně vyplývá, že největší potenciál pro výstavbu nových bytů a domů je tak v České republice,“ říká Michal Tuček.
Nejvíce toužíme po změně
Touhu po zlepšení standardu bydlení, ať už koupí nového nebo rekonstrukcí stávajícího, je v rámci sledovaných zemí nejvyšší v ČR - změnu v následujících 3 letech plánují dvě třetiny dospělých lidí. V Maďarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 % lidí ve věku 18 až 65 let. Ve všech sledovaných zemích každopádně platí, že touha po zlepšení výrazně klesá s pokročilým věkem. Hlavními motivy pro změnu jsou zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. U Rusů je také velkým motivem potřeba bydlet ve větším a Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici.
Jaké jsou parametry vysněného bydlení?
Jaká je představa o novém bydlení? Pokud jde o výběr místa pro nové bydlení, preference se v jednotlivých zemích liší. Zatímco polovina Čechů by chtěla bydlet nejčastěji na okraji města, Rumuni preferují bydlení na venkově a Poláci v centru města. U Rusů je jasně viditelná touha stěhovat se na okraj nebo do centra města.
„V ČR a Rumunsku je mezi těmi, kteří zamýšlejí zlepšit své bydlení, zřetelná touha po větším obytném prostoru. Tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny Rumunů by chtěli mít byt větší než 75 m2, více než třetina respondentů v obou zemích deklaruje dokonce zájem o obytnou plochu nad 100 m2,“ říká Michal Tuček.
Exkluzivní průzkum GE Money proběhl letos v srpnu a září mezi respondenty v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Rusku, na reprezentativním vzorku dospělé populace. Průzkum pro GE Money provedla společnost TNS AISA.
Zdroje informací:
Průzkum Trendy v bydlení (GE Money - 2007)
National Report on Housing Developments in European Countries (Asociace pro bydlení při EU)
Český statistický úřad
Eva Chaloupková,
tisková mluvčí GE Money Bank
Drtivá většina dospělých Čechů dříve či později natrvalo opouští společné bydlení s rodiči. V jedné domácnosti s nimi zůstává dlouhodobě pouze každý pátý dospělý Čech. Průměrný věk, ve kterém začínáme bydlet nezávisle na rodičích, je v České republice 23 let. Společné dvougenerační bydlení nejvíce praktikují Rusové (27 %) a Poláci (26 %).
„Z výsledků průzkumu GE Money vyplynulo, že ve věku 24 let žije již 60 % Čechů bez rodičů. Potvrdil se tak dlouhodobý trend dřívější samostatnosti,“ říká Michal Tuček, produktový manažer hypoték GE Money Bank. „Zatímco dnešní padesátníci a šedesátníci začali žít nezávisle v 25 letech, dnešní třicátníci odcházeli z domu ve 23 letech. Mladí, kterým je dnes 18-29 let a bydlí bez rodičů, opustili rodinné hnízdo v průměru dokonce již v 21 letech,“ dodává Michal Tuček.
Máme malý stan a chceme větší
„Nejčastěji uváděnou velikostí bydlení je v České republice 50 - 75 m2. Byt větší než 100 m2 tu má pouze čtvrtina obyvatel,“ říká Michal Tuček. „Velikost bydlení v České republice zatím nedosahuje rozměrů typických v západoevropských státech, kde se bydlí v průměru na 80 m2. S touto skutečností koresponduje také průměrný počet pokojů v domácnosti. Zatímco evropský průměr činí 3,6 pokoje, u nás je to pouze 2,7 pokoje,“ dodává Michal Tuček.
Bydlení na malém počtu metrů obytné plochy je doménou Ruska, kde téměř polovina dospělých bydlí v prostoru do 50 m2. V Maďarsku a Česku je malometrážní bydlení do 50 m2 častěji než v ostatních zemích využíváno jako "startovací bydlení“. S rostoucím věkem roste touha po větším bydlení a současně i jeho dostupnost.
Češi častěji žijí v podnájmu
Ve všech sledovaných zemích (Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Rusko) je dominantním typem bydlení vlastní bydlení. Bydlení v podnájmu je nejrozšířenější v České republice, kde takto žije každý čtvrtý dospělý. V Rusku a Rumunsku je to jen jeden z pěti, v Maďarsku pouze každý desátý a v Polsku dokonce jen 7 % dospělé populace.
„V současnosti žije více než polovina obyvatel České republiky ve vlastním bydlení. Na vysoký podíl podnájemníků má vliv nefungující trh neboli regulace nájemného. Z čísel každopádně vyplývá, že největší potenciál pro výstavbu nových bytů a domů je tak v České republice,“ říká Michal Tuček.
Nejvíce toužíme po změně
Touhu po zlepšení standardu bydlení, ať už koupí nového nebo rekonstrukcí stávajícího, je v rámci sledovaných zemí nejvyšší v ČR - změnu v následujících 3 letech plánují dvě třetiny dospělých lidí. V Maďarsku nebo Rumunsku je to pouze 40 % lidí ve věku 18 až 65 let. Ve všech sledovaných zemích každopádně platí, že touha po zlepšení výrazně klesá s pokročilým věkem. Hlavními motivy pro změnu jsou zlepšení současného bydlení a potřeba bydlet ve vlastním. U Rusů je také velkým motivem potřeba bydlet ve větším a Poláci berou peníze vložené do bydlení jako dobrou investici.
Jaké jsou parametry vysněného bydlení?
Jaká je představa o novém bydlení? Pokud jde o výběr místa pro nové bydlení, preference se v jednotlivých zemích liší. Zatímco polovina Čechů by chtěla bydlet nejčastěji na okraji města, Rumuni preferují bydlení na venkově a Poláci v centru města. U Rusů je jasně viditelná touha stěhovat se na okraj nebo do centra města.
„V ČR a Rumunsku je mezi těmi, kteří zamýšlejí zlepšit své bydlení, zřetelná touha po větším obytném prostoru. Tři čtvrtiny Čechů a dvě třetiny Rumunů by chtěli mít byt větší než 75 m2, více než třetina respondentů v obou zemích deklaruje dokonce zájem o obytnou plochu nad 100 m2,“ říká Michal Tuček.
Exkluzivní průzkum GE Money proběhl letos v srpnu a září mezi respondenty v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Rusku, na reprezentativním vzorku dospělé populace. Průzkum pro GE Money provedla společnost TNS AISA.
Zdroje informací:
Průzkum Trendy v bydlení (GE Money - 2007)
National Report on Housing Developments in European Countries (Asociace pro bydlení při EU)
Český statistický úřad
Eva Chaloupková,
tisková mluvčí GE Money Bank
Jedna apka,
celá banka
S mobilní aplikací Smart Banka máte celou banku v kapse. Obsahuje přes 200 funkcí, 41 produktů a najdete v ní všechny výhodné nabídky. I proto je nejoceňovanější bankovní apkou na trhu.
Smart Banka je nejoceňovanější aplikací klienty i odbornou veřejností a je k dispozici na všech zařízeních iOS nebo Android.