Co je likvidita?

Likvidita je ukazatel, který vypovídá o tom, jak rychle lze investici proměnit na hotové peníze. Obecně řečeno: čím vyšší je likvidita určitého produktu, tím rychleji se dá investice zpeněžit. Čím rychleji lze peníze získat zpět z investice, tím nižší výnosy z investice můžete očekávat.

Různá hlediska pojmu likvidita

Likvidita je velmi široký pojem a lze ji definovat z různých hledisek. Likviditu je možné vymezit jako míru schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt v požadovaném čase a podobě všechny své splatné závazky, a to při minimálních nákladech na celou přeměnu. Likvidita je v tomto smyslu otázkou míry a času, jak je subjekt schopen dostát svým závazkům. Likvidita se v tomto případě měří pomocí ukazatelů z finanční analýzy. Z tohoto pohledu je likvidita poměrový ukazatel, který lze definovat jako momentální schopnost uhradit splatné závazky.

Z pohledu firmy je likvidita schopnost firmy „získat prostředky pro úhradu svých závazků přeměnou jednotlivých složek majetku před splatností závazků krytých těmito složkami“. Zjednodušeně pak lze říci, že likvidita je schopnost firmy dostát svým finančním závazkům.

Z uvedených definic je patrné, že přeměna těchto prostředků má sloužit výhradně k zajištění solventnosti, a je možné ji tak považovat za krátkodobou platební schopnost firmy. Pojem solventnost s pojmem likvidita bezprostředně souvisí. Mezi oběma existuje přímá závislost, ale nelze je zaměňovat. Vzájemná závislost se dá nejjednodušším způsobem vysvětlit tak, že podmínkou solventnosti je likvidita.

Z hlediska makroekonomie se tento pojem užívá v rámci burz a obchodů mezi centrální bankou s bankami, kdy centrální banka vykupuje za určitých podmínek přebytek likvidity bank. Pojem likvidita se zjednodušeně používá jako synonymum pro disponibilní peněžní prostředky.

Ukazatele likvidity

Určují, do jaké míry je daná společnost schopna hradit své krátkodobé závazky (tj. takové, které mají splatnost nanejvýš 1 rok). Východiskem pro tyto ukazatele je výkaz zisků a ztrát (výsledovka) a bilance aktiv a pasiv (rozvaha). V praxi se používají především tyto ukazatele likvidity:

Běžná likvidita
Běžná likvidita, někdy také nazývána jako ukazatel solventnosti, se stanoví tak, že se celková oběžná aktiva vydělí krátkodobými závazky. Výsledná hodnota (ideálně v intervalu 1,8 až 2,5) ukazuje, kolikrát dokáže firma pokrýt všechny své krátkodobé závazky dostupnými oběžnými aktivy. Smyslem je, aby firma používala k úhradě krátkodobých závazků právě tu část aktiv, která je k tomu vymezena.

Určitým omezením tohoto ukazatele je, že nehledí na různé doby splatnosti krátkodobých závazků. A kromě toho je také závislý na různých faktorech, jako je např. struktura a likvidnost oběžných aktiv, odvětví, ve kterém firma působí apod.

Pohotová likvidita
Tento ukazatel se stanovuje téměř stejným způsobem jako běžná likvidita, rozdíl je pouze v tom, že u pohotové likvidity se od oběžných aktiv odečte objem zásob. Optimální hodnota se pohybuje v rozmezí 1 až 1,5. Firmy, které poskytují hlavně služby, mají hodnotu pohotové likvidity prakticky stejnou jako běžnou likviditu.

Okamžitá likvidita
K tomuto ukazateli se dojde tak, že se finanční majetek vydělí objemem krátkodobých závazků. Optimální hodnota se pohybuje v intervalu 0,2 až 0,5.

Likvidnost

Likvidnost lze chápat jako určitou vlastnost majetku (aktiv), konkrétně jeho schopnost přeměny na peněžní prostředky. Náklady na tuto přeměnu by měly být co možná nejnižší. Zjednodušeně lze také říci, že majetek, který je likvidní, je snadno obchodovatelný.