Pod pokličkou ekonomiky

Vývoj české ekonomiky

V roce 2024 rostlo naše hospodářství tempem 1 %. Nebylo to tempo příliš rychlé, ale jednalo se o určité zotavení z mělké recese v roce 2023, která byla způsobena obecně známými faktory. Vpád Rusů na Ukrajinu a současný drastický nárůst cen energetických surovin, který se následně promítl do celkové cenové hladiny, na naši ekonomiku plně dopadly v roce 2022 a tento trend pokračoval i v roce 2023. Následující rok začalo docházet k zotavení ekonomiky. To však bylo pomalejší, než se očekávalo.

Ekonomika se v roce 2024 zotavila z recese předloňského roku (dopad války na Ukrajině), letos ekonomický růst zrychlí

Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ), Česká národní banka (ČNB) – prognóza zveřejněná 6. 2. 2025, Evropská Komise (EC) – makroekonomická prognóza podzim 2024

Pro rok 2025 je výhled o něco optimističtější a máme k dispozici dvě předpovědi. Jednak předpověď Evropské komise, a to růst 2,4 %, a také předpověď České národní banky, která predikuje růst na úrovni 2 %. Čím více se posouváme v čase roku 2025, tím více se předpovědi korigují spíše dolů ke 2 %. Naše hospodářství by se tedy mohlo dostat po několika letech na udržitelný ekonomický růst. Reálný růst českého hospodářství však může ovlivnit řada věcí, a to zejména dění na mezinárodní scéně, která mohou ovlivnit českou ekonomiku spíše negativním směrem.

Možná rizika pro letošní rok, která by mohla působit proti růstu, zahrnují administrativu nového amerického prezidenta Trumpa a zavedení cel hrozících eskalovat do mezinárodní obchodní války. USA jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem EU. Pro Českou republiku je důležitá EU primárně jako celek, zejména Německo, kam směřuje třetina našeho vývozu. Pokud by byla zavedena cla vůči EU, mělo by to dvojí dopad. Prvním dopadem by bylo omezení přímých dodávek do USA, což by mělo omezený vliv. Druhým dopadem by bylo zpomalení ekonomik EU, které by vedlo ke snížení poptávky ze zemí EU. Tento scénář by mohl mít negativní dopad přibližně 0,5 % na růst HDP, což není zohledněno ve výše uvedených predikcích. 

Struktura české ekonomiky v roce 2024

Tahouni ekonomického růstu se v průběhu roku prohodili, exporty byly nahrazeny spotřebou domácností

Zdroj dat: Eurostat, hrubá přidaná hodnota po sektorech, 2020

Strukturu HDP ze začátku roku 2024 velmi negativně ovlivnily investice do hrubého fixního kapitálu, což jsou investice, které přináší firmám přidanou hodnotu (výrobní kapacity, vozové parky). V důsledku poklesu úrokových sazeb a lepší ekonomické nálady v druhé polovině roku se začala situace mírně zlepšovat, firmy začaly pomalu investovat do obnovy svých výrobních kapacit, ale i tak zůstaly investice do hrubého fixního kapitálu stále v záporných číslech.

Na opačném spektru hrubého domácího produktu stojí čisté exporty, které v první polovině roku táhly naši ekonomiku. Zahraniční poptávka však v druhé polovině roku ochlazovala, zejména v důsledku ne příliš dobré ekonomické situace v Německu, které je jedním z našich největších exportérů.

Další složkou hrubého domácího produktu je vládní spotřeba, která se držela na podobné úrovni. Vzhledem k omezování schodku státního rozpočtu nebude ani v roce 2025 vládní spotřeba složkou HDP, která by táhla naši ekonomiku. Vládní spotřeba bude nejvíce směřovat do infrastruktury, což bude mít pozitivní dopad zejména na stavebnictví.

Spotřeba domácností rostla ve druhé polovině roku díky růstu nominálních mezd a poklesu inflace. Letos se v první polovině roku očekává, že hlavním tahounem růstu bude i nadále spotřeba domácností, zatímco ve druhé polovině roku by měly být tahounem růstu spíše firmy. Je to ale s otazníkem vzhledem k vývoji ve světovém obchodu.

Inflace a vývoj úrokových sazeb

Inflace se vrátila k "normálním" úrovním, ČNB reaguje snižováním úrokových sazeb

Zdroj: Český statický úřad (ČSÚ), Česká národní banka (ČNB)

Roky 2022 a 2023 byly charakterizovány bezprecedentní inflací způsobenou růstem cen energií. Inflace se postupně propsala do celého řetězce zboží a služeb. V roce 2024 došlo k uklidnění inflace, která se v průměru za celý rok pohybovala na úrovni 2,4 % a ke konci roku dosáhla 3 %. Inflace je nyní na mírně vyšší úrovni, než by si ČNB přála. Současné inflační faktory zahrnují ceny bydlení, jako je nárůst nájmů, cen nemovitostí, vodného a stočného a ceny potravin. Inflace by měla v průběhu roku klesnout k úrovni 2 %.

Inflace je stále vidět v růstu cen bydlení a potravin, ostatní položky se relativně stabilizovaly

Pozn: Zdroj: Aktuální hodnoty: ČSÚ, Bloomberg. (1) Míra inflace dle růstu průměrného ročního indexu spotřebitelských cen; (2) Index spotřebitelských cen, vypočítaný jako nárůst indexu spotřebitelských cen mezi současným obdobím a korespondujícím měsícem předchozího roku. (3) Představuje krátkodobou sazbu PRIBOR a swapovou sazbu s roční a delší splatností.

Momentální výše 2T REPO sazby je 3,75 %. Trh očekává, že ČNB bude velmi pozvolna snižovat sazby. Ke konci roku by se REPO sazba měla pohybovat kolem 3 % a pravděpodobně na této úrovni vydrží delší dobu. Výnosová křivka ukazuje anualizované sazby podle jednotlivých splatností. Krátké sazby se v loňském roce výrazně snížily, zatímco dlouhé sazby zůstaly stejné, nebo dokonce zaznamenaly růst. ČNB sice razantně snižovala REPO sazbu, to ale trh již očekával. Sazby se u dlouhodobějších úvěrů nesnižují, protože dlouhé sazby na výnosové křivce ukazují, kde jsou náklady banky na financování a zajišťování dlouhodobých úvěrů.

Ceny energie a směnný kurz

Ceny energetických surovin jsou stabilizované, ale v porovnání s velkými konkurenčními trhy (US, CH) velmi vysoké

Zdroj: Aktuální hodnoty: Bloomberg, ARAD, OTE, (*) OTE, a.s. - Český operátor trhu s elektřinou a plynem

U cen plynu, potažmo u cen elektrické energie došlo sice ke stabilizaci cen, nicméně současná cena je vyšší než před invazí na Ukrajinu. Evropské náklady na energie jsou navíc mnohem vyšší než u jejich hlavních konkurentů, USA a Číny. Cena el. energie je dvojnásobná až trojnásobná, u plynu je rozdíl v cenách ještě vyšší. Vzhledem k tomu, že cena energií zvyšuje provozní náklady podniků, je to v současnosti jeden z největších problému pro konkurenceschopnost Evropy. Za rok 2024 byl kurz koruny celkem stabilizovaný na úrovni přibližně 25 Kč. Pro letošní rok se očekává podobný scénář. Není důvod, aby koruna výrazně posilovala. Díky stabilizaci úrokového diferenciálu nebude ani oslabovat, protože růst ČR bude vyšší než v EU. Nicméně směnný kurz může ovlivnit mnoho nepředvídatelných faktorů a nelze ho s jistotou predikovat.

Článek pro nás připravil PhDr. Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank

Tento článek je pouze informačního charakteru a obecné povahy a nezohledňuje individuální finanční a daňovou situaci určité osoby nebo subjektu. Informace uvedené v článku nejsou nezbytně vyčerpávající, úplné či aktualizované a můžou odkazovat na stránky jiných subjektů, nad nimiž MONETA Money Bank nemá kontrolu, proto vylučuje jakoukoli odpovědnost. Článek nelze považovat za odborné či právní poradenství. Aktuální produktové podmínky i sazebníky najdete vždy na příslušných stránkách webu. Informace k daním doporučujeme vždy ověřit na stránkách příslušných orgánů státní správy (daňový portál apod.).